Jak jsem si smazala Instagram
Jednou z věcí, kterých se můžeme v postní době vzdát, je závist a neustálá touha se srovnávat. Babička má pravdu, když vám říká, že dnešní doba je hrozně uspěchaná a individualistická.
Když jsem byla malá, nechápala jsem, proč když má moje sestřička svátek, nedostanu taky dárek! Proč když vidíte něčí úspěch, vás hned napadne "To bych uměl/a taky."? Někdy si prostě musíme koupit nové boty, protože jsme je viděli v reklamě nebo protože Maruška má taky nový boty!
Tady je story o tom, jak jsem si smazala instagram. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsem za poslední dobu udělala. Jestli žijete v jeskyni a nevíte co je to instagram (šťastné to osoby!), jedná se o mobilní aplikaci, na které lidé sdílejí fotky. A jak už to, tak lidsky bývá, všichni chtějí mít co nejhezčí a nejlepší fotky. Jsem líná na to, abych hodinu štelovala před foťákem svůj chia puding, který pak ani nesním, protože to chutná jak papundekl. Takže moje fotky za moc nestály a ze začátku mi to bylo jedno. Pak jsem začala ve volných chvílích (cestou autobusem, ráno u snídaně, u oběda, ve frontě v supermarketu...) brouzdat po profilech jiných lidí a tím se spustila lavina. Moje sebevědomí kleslo z původních -10 na -10 x nekonečno. Najednou jsem taky chtěla ty jeany co Cara Delevigne (v případě potíží, použijete google) a když jsem je konečně v obchodě objevila, nechápala jsem, proč v nich nevypadám taky tak dobře jako Cara Delevigne. Jasně, každému normálnímu člověku, co není zamindrákovaný by asi došlo, že je to, protože prostě NEJSEM Cara Delevigne, ale mě se honilo hlavou něco jiného. Můj reálný život šel stranou, chtěla jsem být někdo jiný. A pokračovalo to mojí neustálou depkou z úspěchů jiných lidí, které jsem viděla na Instagramu, fotky s popisky jako "hodně produktivní den dneska" nebo "hard work pays off" mě doháněly k šílenství.
Konec depresivní části. Došlo mi, co se mnou tohle ďábelské médium dělá a v jakého člověka mě mění. Na téhle srovnávací hře je nejhorší to, že nemá vítěze. Všichni skončí jako poražení.
"Kde je totiž závist a svár, tam vzniká nepokoj a kdejaká špatnost." (Jakub 3, 16)
Takovým chováním pěstujete dokonalé podhoubí pro hřích, ze závisti plyne nenávist, nespokojenost se sebou samým, a nakonec nevděk vůči Tomu, který nás stvořil. Neříkám vám, ať si smažete instagram a tím obrátíte svůj život naruby. Ale možná se zamyslete nad tím, jestli nemáte v životě něco podobně toxického, co tráví váš vztah s Bohem a ostatními lidmi.
Josephine